|
|
Význam biblického příběhu v etické výchově v malotřídní škole
Svobodová, Denisa ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na dva celky. V první části jsou shrnuty teoretické poznatky o významu biblického příběhu a jeho vyprávění. Součástí tohoto celku je též kapitola, která se zabývá etickou výchovou z hlediska kurikulárních dokumentů. Vzhledem k tématu práce je v první kapitole specifikována malotřídní škola a poslední kapitola se zabývá dítětem mladšího školního věku. Není opomenuta ani didaktika a didaktické metody práce s Biblí. V empirické části byl použit design akčního výzkumu a rozhovor jako metoda sběru dat. Cílem bylo zjistit, jak pracovat s biblickým příběhem v etické výchově v malotřídní škole na základě scénářů lekcí založených na převyprávěném biblickém textu. Dále je v této části uveden průběh výzkumných lekcí a doporučení pro další práci s biblickým textem v malotřídní škole. Výzkumem bylo prokázáno, že implementace biblického příběhu do etické výchovy v malotřídní škole je vhodným prostředkem pro získávání nových vědomostí, zkušeností, hodnot a ctností z těchto příběhů vyplývajících. KLÍČOVÁ SLOVA malotřídní škola, biblický příběh, etická výchova, Bible, storrytelling, mladší školní věk, rozhovor, akční výzkum
|
|
|
Přechod žáků z malotřídní školy do plně organizované školy
Ciroková, Nikola ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na přechod žáků z malotřídní školy do plně organizované školy. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je práce zaměřena na stručný historický vývoj malotřídních škol a jejich základní charakteristiku, jelikož jsou velmi specifické oproti plně organizovaným základním školám. Pozornost je zde zaměřena i na plně organizovanou školu a přechod mezi stupni. Jsou zde nastíněny společné i rozdílné znaky mezi malotřídní a plně organizovanou školou. Praktická část se skládá z kazuistik dvou vybraných žáků pátého ročníku malotřídní školy, kteří byli zkoumáni při přechodu na plně organizovanou školu. Součástí praktické části jsou také řízené rozhovory s řediteli dvou malotřídních škol, jež jsou následně porovnány z hlediska organizace. Z dotazníků, které byly poskytnuty rodičům žáků z malotřídních škol, byla zkoumána spokojenost či výhrady k malotřídním a plně organizovaným školám. Cílem práce bylo ukázat, jak se žáci z pátého ročníku malotřídních škol vypořádávají s přechodem do plně organizované školy, a zároveň poukázat, že i malotřídní školy poskytují stejně kvalitní výuku jako školy plně organizované. Z výzkumu vyplynulo, že žáci po přechodu z malotřídních škol na plně organizovanou školu byli plně socializováni během prvních dvou měsíců a...
|
|
|
Malotřídní škola v Ktiši
DRYJE, Tomáš
Tato diplomová práce se zabývá tématem malotřídní školy ve Ktiši. V teoretické části definuji pojem malotřídní školy a její specifika. Praktická část je založena na metodě kvalitativního výzkumu. Cílem je zjistit možnosti a cesty pro lepší fungování školy ve Ktiši.
|
|
|
Zkoumání pedagogického vztahu v prostředí málotřídní školy
KUNEŠOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá problematikou málotřídních škol. Cílem diplomové práce bylo popsat specifika vztahových sítí v prostředí málotřídních škol, popřípadě objevit odlišnosti od škol plně organizovaných. V teoretické části jsou charakterizovány malotřídní školy a jejich specifika. Stručně je nastíněna historie málotřídních škol v České republice i jejich současný stav v České republice a v zahraničí. Pozornost je věnována především vztahové síti v malotřídních školách. Praktická část obsahuje realizovaný kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo analyzovat specifika vztahových sítí v prostředí málotřídních škol, popsat jejich klima a specifika málotřídní školy jako instituce. Výzkum se také zabývá otázkou možných rozdílů mezi školami málotřídními a plně organizovanými. Výzkumný soubor tvořilo 9 učitelů a ředitelů ze tří málotřídních škol v Jihočeském kraji, s nimiž byly vedeny polostrukturované rozhovory. Data byla následně kvalitativně zanalyzována prostřednictvím kódování. Z výzkumu vyplynulo, že za hlavní výhody málotřídních škol považují respondenti rozvoj sociálních dovedností žáků, možnost intenzivní individuální práce se žáky, školní a třídní klima napomáhající prevenci proti šikaně a jiným sociálně patologickým jevům a vhodné vzdělávací podmínky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Jako hlavní nevýhodu málotřídních škol zmiňují respondenti náročnost funkcí ředitele školy i učitelů ve spojitosti s vysokými nároky na organizaci vyučování.
|
|
|
Educational implications of the multi-age school in rural Mexico: the case of an elementary school
Sanchez Martinez, Monserrat ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Papajoanu, Ondřej (oponent)
Důsledky vzdělávání v malotřídních školách na mexickém venkově: případová studie elementární školy Učitelstvípro střední školy ůsledky vzdělávání v malotřídních školách na mexickém venkově: případová studie elementární školy, že jsem ji vypracovala pod vedením vedoucího práce samostatně s použitím zdrojů a Dále potvrzuji, že toto dílo nebylo použito k získání jiného nebo stejného titulu. V Mexiku malotřídních školách věků 32,6 % všech základních škol (Národní institut pro hodnocení vzdělávání, 2018). I když tyto školy představují v mexickém vzdělávacím systému důležité číslo, několik faktorů v současné době tyto školy vzdaluje od excelence. V současné době existuje mnoho obecný nedostatcích, které tyto školy trpí. Konkrétní informace, které existují o konkrétních případech unitárních víceletých škol, jsou však vzácné. S ohledem na tyto informace si současná diplomová práce klade za cíl poskytnout informace o prvcíc zapojených do vzdělávacího procesu unitární víceleté školy. Práce je rozdělena na teoretickou část a empirickou část. Teoretická část studia vymezuje malotřídních školách oficiální dokumenty, které umisťují multikáře školu do mexického vzdělávacího systému, také představuje hlavní teorie, které podporují výzkum, a integruje relevantní národní a mezinárodní výzkum, aby znal některé pozadí týkající...
|
|
| |
|
|
Malotřídní škola
Kubátová, Radka ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Prokop, Jiří (oponent)
V této práci se zabývám existencí malotřídních škol. Objasňuji čtenářům historii malotřídních škol, vymezuji pojem malotřídní škola, přibližuji výuku na této škole a zaměřuji se na učitele a žáka na tomto typu školy. V teoretické části dále popisuji školu jako subjekt, který vytváří velmi dobré podmínky pro utváření volnočasových aktivit. Dále pak v praktické části charakterizuji malotřídní školu v obci Sokoleč, kde pracuji jako vychovatelka školní družiny. Popisuji specifika této školy, klima, výuku, aktivity školy apod. Klíčová slova Malotřídní škola, sloučené ročníky, volnočasové aktivity, výuka, vyučovací hodina, učitel.
|
|
|
Význam školy pro rozvoj a formování regionální a lokální identity - případová studie okresu Tábor
Mrázková, Anna ; Kučerová, Silvie Rita (vedoucí práce) ; Kühnlová, Hana (oponent)
Reforma školských dokumentů, současné změny ve společnosti i bližší spolupráce s obcí jako nejčastějším zřizovatelem poskytují školám možnost věnovat se dříve méně obvyklým tématům a také s nimi nově pracovat. Škola jako taková nyní nepředstavuje pouze místo vzdělávání, je to znovu také významný prvek kulturního a společenského života obce. Na základě těchto změn se dostává stále více do popředí také možnost školy formovat a posilovat vztah žáků i místních obyvatel k obci a blízkým místům, tedy možnost školy a jednotlivých pedagogů formovat a posilovat územní identitu. Tato diplomová práce si proto klade za cíl analyzovat specifické přístupy učitelů k výuce územní identity i k posilování tohoto typu identity "vně" školy. Pro výzkum jsme zvolili 3 málotřídní školy v okrese Tábor. V rámci nich analyzujeme z hlediska sledovaného tématu ŠVP, prostřednictvím hloubkových rozhovorů s učiteli dále analyzujeme zamýšlené kurikulum týkající se územní identity a na základě pozorování v hodinách zjišťujeme tématicky zaměřené kurikulum realizované. Klíčová slova: územní identita, složky územní identity, málotřídní škola, kurikulární dokumenty
|
|
|
Potenciál málotřídní školy
Vomlelová, Jitka ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Diplomová práce s názvem Potenciál málotřídní školy se věnuje specifickým charakteristikám málotřídních škol. V práci uvádíme postavení málotřídních škol ve školském systému, zabýváme se vzájemnými interakcemi ve školách a typickými organizačními formami a metodickými způsoby práce za účelem vymezení specifik tohoto druhu škol. Na základě dvou případových studií, z nichž byla jedna provedena v málotřídní škole a druhá v úplné základní škole, jsme provedli komparaci obou škol. Zjištěné odlišnosti mohou určit jak potenciál málotřídní školy, tak i plnotřídní školy. V souvislosti s výsledky provedeného výzkumu jsme došli k poznání, že potenciál málotřídní školy v současném vzdělávání je podmíněn velikostí (ve skutečnosti "malostí") těchto škol a nízkým počtem žáků ve třídách. Tyto podmínky umožňují vytvoření takového učebního prostředí, které poskytuje žákovi specifické plnění docházky do základní školy. Významným potenciálem je také vzájemná spolupráce mezi žáky, ale i mezi učiteli i rodiči v rámci malé sociální skupiny, nebo realizace výuky ve věkově smíšených skupinách, která zejména umožňuje respektovat odlišnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. KLÍČOVÁ SLOVA málotřídní škola, věkově smíšené učení, spolupráce, klima školy, potenciál
|
|
|
Rozvíjení tvořivosti dětí při zájmových činnostech s různými materiály
Havířová, Petra ; Vodáková, Jitka (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
NÁZEV: Rozvíjení tvořivosti dětí při zájmových činnostech s různými materiály AUTOR: Petra Havířová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra školní a sociální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Jitka Vodáková, CSc. ABSTRAKT: V teoretické části této práce jsem se věnovala stručnému shrnutí nejznámějších vědeckých poznatků týkajících se obecného tématu tvořivosti a jejího dělení z různých úhlů pohledu. V praktické části jsem poté prováděla výzkum pomocí Torranceho testů tvořivosti, jehož cílem bylo zjistit a zaznamenat posun a vývoj tvořivosti u vybraného vzorku žáků prvního stupně základní školy, na který bylo po dobu čtyř měsíců cíleně působeno. Hypotéza viditelného posunu jen u vnímavějších žáků se nepotvrdila. Zlepšení výsledků testu bylo zjištěno u většiny žáků. To předčilo má očekávání. Cílené působení na žáky se tak ukázalo jako vhodný způsob rozvoje tvořivosti.
|
host ::
RSS.